close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Dragon king 5

17. srpna 2009 v 18:45 | Žabka |  Dračí král
Pátý díl Dračího krále,pardon že to trvalo tak dlouho.musím se tu porozhlédnout a dpolnit příběhy,které nejsou celé:D


Idra se probral z prvotního šoku,rozkoukal se a zkontroloval si rány. Naštěstí nebyly tak hluboké jak čekal,ale chodit mu stejně moc nedovolovaly. Pokoušel se ujít aspoň kousek,ale podlomila se mu kolena a spadl na měkkou trávu.,,Idrooo pomoooc..pomoo..hmhmhm"zahuhlala Sandra,kterou nestihl králův panoš dostatečně rychle umlčet.Idra se prudce zvedl do kleku a rozhlédl se,oči mu ale stejně jako nohy nesloužily moc dobře a tak jediné co viděl,byly vodové barvy a rozmazané obrazy.,,Gráááhmm." zaťal zuby a ze všech sil nutil nohy vstát a jít Sandře na pomoc,ale ty byly zarputilé a nepokoušely se svého pána poslouchat.Nakonec vyčerpaný Idra klesl na trávu a po chvíli vyčerpáním tvrdě usnul.,,Sandra.."stihl zavrčet než padl únavou a zavřela se mu víčka.


Sandra otevřela oči.Ležela ve vlhké černé kobce nějakého starého hradu.nohy i ruce jí poutaly čímsi porostlé slizké a rezavé,přesto pevné okovy.Lomcovala s nimi,ale jejich konce byly pevně zastavěny do stěn vězení.Začala křičet a volala tak dlouho,dokud se neotevřely dveře a nevešel strážný.,,Tak budeš už zticha ty špinavá couro?!" zaklel a nechutným pohledem sjel její mladé štíhlé tělo a olízl si rty.Udělal krok k Sandře.V tom mu břichem projel lesklý břit dlouhého,jeden a půl ručního,meče.,,A ty se nauč slušnému zacházení s dámami."zašeptal mu do ucha smrtelně klidným hlasem mužský hlas.Sandra se schoulila do klubíčka,očekávaje každou chvíli ledový dotek meče.Muž k ní lehkým krokem došel a postavil jí na vratké nohy až řetězy zařinčely.Pozvedla hlavu a zatočila se jí hlava z toho pohybu.Tak,jak byla,padla mladému muži do náručí.Zprostil jí okovů a odnesl jí v náručí do horních komnat pro hosty.Poručil o dívku pečovat tím nejvybranějším způsobem a sám odešel.Služebné se honem hnaly vyplnit pánovy příkazy. Sandře se zamlžilo před očima a rozhlédla se po komnatě.Nevěřícně se posadila a ospale mžourala do ranního slunce,které sem proudilo velkými okny.Pokoj byl rudě vytapetovaný,u stěn stálo spousty skříní a skříněk a na její posteli,se stejně rudými závěsy,jako byly tapety,ležely nádherné,červeno-zlaté šaty s červenými střevíčky a malá šperkovnička.Sandra vykulila oči,ihned vyskočila z postele a začala si šaty zkoušet.Přišly komorné,bez jediného slova dívku svlékly z její staré noční košilky,pečlivě jí vykoupaly a navlékly do krásných šatů.Seděla u zrcadla a nechávala si česat dlouhé kaštanové vlasy.I když jí komorné přemlouvaly do nějakého účesu,nechala si své vlasy rozpuštěné,jen si do nich vpletla červenou pentli a za ucho vetkla rudou květinku.Vklouzla do střevíčků a služebné jí vyvedly na chodbu a ukázaly cestu do trůnního sálu.Podle popisu došla k masivní,hrůzu budící bráně,hlídané šikem vojáků.Jakmile dívku v rudozlatém viděli,o překot se hnali jí otevřít bránu.Někteří se klaněli,jiní salutovali a s úsměvy jí nechali vstoupit do rozlehlého sálu.Od brány se táhl dlouhý červený koberec.Po celé délce sálu stály vysoké sochy,zobrazující minulé panovníky na hradě.Sandra nevěřila svým očím.Pomněnkové oči jí létaly zleva doprava a otevírala užasle pusu.,,Vítám tě má milá,jsem rád,že jsi se konečně probrala."po koberci jí spěchal přivítat urostlý mladík celý oblečený do stříbrné a černé barvy,která vystihovala jeho svalnatou postavu.Uhlově černé vlasy mu spadaly do obličeje a zpola překrývaly zelenkavé oči,které si se zálibou prohlížely dívku před sebou.Sandra se zastyděla a nervózně si schovala pramínek vlasů za ucho.Mladík jí nabídl ruku.Chvíli váhala,ale nakonec jí stiskla.Mile se usmál a vedl jí za sebou k trůnu,kde odpočíval král otec.Byl jí povědomý.Syn po něm zdědil černé vlasy i ty pronikavé oči a úzké rty.Král otevřel unavené,ale přesto mladé oči a podíval se na tu dvojici.,,Mám jí..konečně jsem našel tu pravou otče!" jásal mladík a tahal za Sandřinu ruku,jako rozhodčí vítěze závodu.Král se narovnal na trůnu.Pozorně si dívku prohlédl a vyděšeně se postavil. ,,Okamžitě jí odveď! Nechci jí na svém dvoře už nikdy vidět.Vsaď jí do nejhlubšího vězení!"zahekal a sedl si zpátky do trůnu.Levou rukou si přitom přidržoval na rudém obvazu na pravé paži.Hoch byl zdrcen otcovým rozhodnutím o jeho milované,ale vojáci mu jí vytrhli ruku z dlaně a odvlekli jí zpátky do kobky a přikovali do těch samých okovů.Seděla na zemi ve špinavých červených šatech a držela se z posledních sil,aby nespustila pláč.,,Prosím odpusť mi to krásko."ozvalo se z mřížovaného okýnka ve dveřích.Zvedla zašpiněný obličej a znovu se zadívala do těch zelených očí mladého prince.,,Jmenuji se Paul,jak ty?" dívka se zastyděla a nesměle pípla,,Sandra." Princ se zasněně usmál a pokýval hlavou.,,Neboj se,neumřeš tu.Budu se o tebe starat a dostanu tě ven.Všechno bude zase dobré."zašeptal a odběhl.Sandra se usmála a čekala ,,Kde jen jsi Idro."vzdychla si.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama