close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

První díl nového příběhu

9. května 2008 v 19:59 | Žabka |  Boj lásky
Je to novinka zatím to četl jenom jeden človíček tak snad se to bude líbit;-)

,,Doveď mě k němu...ihned!" dupla si zlatovlasá dívka u strážného.Zarputilý voják vypjal hruď a razantně zakroutil hlavou.Dívka si povzdechla.Takhle se k němu nikdy nedostane a to to chtěla jen zkusit.,,No tak Time pusť mě dovnitř aspoň na chvilku.Slibuju,že budu opatrná věř mi."nasadila nevinný úsměv.Strážný zaváhal a obezřetně se rozhlédl po dlouhé chodbě.,,Ale rychle a nesmí tě nikdo vidět."vytáhl klíče a odemkl železnou branku,kterou hlídal.,,Díky,jsi ten nejlepší strážný."vlepila mu dívka pusu a hned si to cupitala po schodech do útrob hradního vězení.,,Dej na sebe pozor Mino."šeptal za ní voják a zamkl branku.Dívka seběhla do nejzaššího kouta věznice.K cele,jejíž majitel byl pro ní více než zajímavý.Když se přiblížila,tma ve vězení prořídla a odhalila mužskou postavu choulící se do klubíčka na studené kamenné podlaze.Nesvítilo sem žádné světlo a jediný zdroj byla malá louče, se kterou sem dívka přišla.Uvězněný muž vypadal mladě.Byl zde zavřený už přes týden,kdy ho sem uvrhl hradní hajný,když ho přistihl v lese při lovu jelena.Za lov v královských lesích se až tak moc netrestalo,ale tento muž byl výjimka z pravidla.Jen díky jeho zašpičatělým uším,které prozrazovaly jeho rod,byl odsouzen ke smrti hladem v nejhorší hladomorně kraje.
Posadila se na bednu ležící několik metrů od mříží tak,aby na ní vězeň nedosáhl.Odkašlala si.Dlouhovlasý muž se zachvěl a pozvedl mírně hlavu,aby se podíval na svou návštěvu.Jeho pronikavé zelené oči jí sjely pátravým pohledem.,,Jak se máš?"zeptala se dívka a sledovala s údivem,jak se muž rovná a s ladnou grácií vyvažuje na vratkých nohou.Znala elfí rod.Její rodina s nimi sváděla boje prakticky pořád,ale ještě nikdy neviděla elfa takhle zblízka a když, tak jedině bez známek života.Tenhle elf vypadal ale jinak než ty předchozí.Narozdíl od těch ostatních,byl tenhle jedinec zelenooký a tmavovlasý.Vůbec by neřekla,že jeho rodokmen je ten nejkrvavější ze všech na zemi.Krom uší,které mu mírně vykukovaly zpod dlouhých vlasů, vypadal jako člověk a ne jako chladnokrevný zabiják,který by dokázal zabít kohokoliv a kdykoliv.
Elf si uraženě odfrkl a otočil od ní hlavu na znamení, že s tak nízkou rasou,jakou je člověk nehodlá ztrácet svůj drahocenný čas,který mu rychle ubíhal. Jako jediná stvoření dokáží Elfové přežít i několik dnů bez jídla a pití. To se jim bohužel i mstilo jako v tomto případě velice pomalou smrtí hladem.,, Já jsem Mina."dívala se na něj ledově modrýma očima.,,Kdo jsi ty?" naklonila hlavu na stranu a vyčkávala jeho odpověď.Elf se ošil,jakoby ho přejel po zádech mráz.Sklonil hlavu a černé vlasy mu spadly přes obličej.,,Schatal me hert."zasyčel jako had a střetl se s jejím pohledem.Mina si poposedla a jakoby chvíli přemýšlela.Poté se, k elfovu údivu,kouzelně usmála a pohodila dlouhou blonďatou hřívou vlasů.,,Nezkoušej mě vyděsit.Dávno znám váš jazyk a vím,že takovéhle kletby ti pranic nepomůžou."znovu se zamyslela a když se na něj znovu podívala,elf mimoděk o kousek poodstoupil. ,,Kimitas alon teradon re leas."začala na něj mluvit jeho mateřštinou.,,Dost."schoval si elf uši pod dlaně a trochu se nahrbil,jakoby ho něco svíralo zevnitř.Když její hlas utichl ve zdech věznice,muž se znovu postavil do své plné výše a spaloval jí zlým pohledem.,,Tak už mi řekneš,kdo jsi?"znovu se na něj usmála.Elf zaváhal.Nehodlal znovu vystavovat své oslabené tělo takové zátěži,jako je kletba.,,Kevin."zašeptal poraženě a tiskl pěsti,jak moc by tu pošetilou dívku zabil holýma rukama.Mina se rozzářila a vstala.Zvedl k ní nenávistné oči a ona mu pohled opětovala.V jejích očích ale nezářil strach nebo panika,spíš jakoby o něj jevily zájem a rozhodně to nebyly oči kořisti,ale lovce.
,,V pořádku?"přiskočil k Míně voják,jakmile jí otevřel branku.Jen nad tím mávla rukou,,Je to zajímavý tvor.Zítra za ním znovu zajdu."poplácala vojáka po ruce a vykročila chodbou k sobě do komnat.
Elf ještě spal,když k němu Mína potichu přišla a sedla si opět na své místo na staré bedně. ,,Kevine."zavolala na něj a muž se ihned vyšvihl do sedu.Když viděl opět onu otravnou dívku,zaklel a postavil se na nohy k mříži.Mína si ho změřila kritickým pohledem.Na svou obdivuhodnou výšku byl až moc pohublý.Kazajka i kalhoty na něm skoro vlály,ale i přes to zůstával pevný a odhodlaný bít se s kýmkoliv.,,Něco jsem ti přinesla."vytáhla zpoza zad raneček a rozvázala ho.Kevina udeřila do nosu sladká vůně pečené zvěřiny až musel přivřít oči.Mina vstala.,,Ustup."přikázala mu a elf,i přes zjevnou nechuť, udělal pár krůčků k protější stěně.Položila raneček u mříže a k němu přidala ještě džbán s vodou.,,Posluž si,je to jenom tvoje." Ukázala na jídlo. Vyhladovělý,nenechal se dvakrát pobízet a vrhl se pro ten dar.Když si nesl k ústům sousto masa,zasekl se a podezíravě koukl po culící se dívce.Zavrčel,všechno odložil a zalezl si do kouta cely.Mína nechápala.,,Chceš mě otrávit."stáhl se do stínu,jakoby se toho jídla bál.Dívka se začala smát.,,Kdybych tě chtěla zabít,už bys byl dávno pod katovou sekerou."zmlkla a postavila se k mříži.Elf pomalu vstal a jakoby hypnotizovaný přešel až k ní.Od sebe je dělilo jen několik centimetrů mříží.Chvíli si upřeně dívali do očí.,,Slib,že neutečeš."ukázala mu klíč od jeho cely.Elf se po něm ihned ohnal.,,Slib ve svém jazyce,že neutečeš a ani se mi nepokusíš ublížit."ustoupila od něj.Kevin se zamračil,ale přece jen potupně slíbil.Jeho touha po svobodě byla silná,elfí závazek v rodném jazyce však byl silnější a tak mu nezbývalo nic jiného,než trpět ta trýznivá muka neutéct,když odemykala vězení. Mína přešla až k němu.Nemohl se jí ani dotknout,aby zardousil její hlas,který mu trpěl tolik bolesti.Sehnula se a vzala z ranečku kousek masa a sama ho snědla.Elf jí pozorně sledoval. Když viděl,že jí to neublížilo,vrhl se na jídlo sám.Mína ho jen sledovala,jak se cpe a zapíjí to vodou.Když se po ní podíval,nějak se mu zamotal svět a padl omámeně na bok.,,Mrcho.."stihl ještě zašeptat,než upadl do spánku úplně.
,,Euch."zamručel Kevin,když se posadil a zabolela ho hlava.Opatrně se rozhlédl a vytřeštil oči.Ležel sice ve svém starém vězení,ale zmizelo mu jeho staré oblečení. Místo něj měl na sobě zlatě vyšívanou hnědou vestu a tmavé lněné kalhoty.Namísto svých elfích bot měl vysoké lidské.Když se ohromeně prohlížel,ani si nevšiml Míny,která ho pozorovala na své bedně u stěny.,,Jak se ti líbí nové oblečení?"Kevin sebou cukl.Dívka vstala a ukázala,aby šel k mříži. Raději uposlechl.I když už se cítil mnohem silnější a odpočinutější,nehodlal riskovat porušení slibu,který té lidské dívce dal.Jakmile se dostal k dosahu světla z pochodně,znovu si ho prohlédla.Musela uznat,že na elfa byl vcelku hezký a i když slyšela o jejich kráse,tenhle típek jí připadal něčím odlišný.Kevin nechápavě pozvedl obočí.Mína se začervenala.,,Pamatuj na svůj slib."pohrozila mu a odemkla vězení.Elf ustoupil a nechal jí v klidu vejít.,,Proč to děláš?" podíval se na ní,když si převzal další balíček s jídlem.,,Nechci už válku."rysy obličeje jí ztvrdly.,, Můj otec vyjede brzy do boje s vaší rasou a já to chci skončit." Elf se pohrdavě zasmál.,,Tím chceš říct,že si myslíš,že když mě vrátíš mému rodu,přestaneme válčit?! Holčičko tohle je stoletý spor a ten nikdo nedokáže tak jednoduše zast...."ani nestihl dopovědět,když ho Mína rázně umlčela polibkem. Vytřeštil oči a ochromením upustil jídlo na zem a vyděšeně stál.Když se od něj s ruměncem ve tváři odtáhla, zatvářil se mírně překvapeně,ale ihned byl zase ledový a nedobytný jako pevnost.,,Co to mělo znamenat?!" vrčel jak vzteklý pes.Mína se narovnala a podívala se mu do očí.,,Láska."řekla odhodlaně a elf se zhnuseně oklepal.,,Nic takového necítím."hrdě vypjal hruď.Dívka si povzdechla a otočila se k odchodu.Zastavila se v kroku,když před sebou viděla svého královského otce.,,Míno co tu u všechvšudy děláš?!" zahřímal a dívka se před ním přikrčila.,,Já jen.." Kradmo mrkla po elfovi,kterého pranic nestrašily ty lidské emoce a tak jen klidně stál s rukama založenýma.Král si ho prohlédl a pak koukl na svou dceru a napřáhl se k ráně za to, že porušila zákaz nevcházet do věznice a,co bylo horší,líbala se s nepřítelem.Mína se přikrčila a čekala ránu.Ta ale nikdy nedopadla.Když se odhodlala otevřít oči viděla,že Elf stojí přímo mezi nimi a drží jejího otce za zápěstí.Král si ohromeně prohlížel toho muže,kterého považoval za krvežíznivého vraha a pokoušel se mu vysmeknout.Kevin zesílil stisk ruky,až se jeho protivník prohnul bolestí.,,Kevine to stačí." chytila ho Mína za paži a on jí svěsil podél těla.Král klesl na kolena a svíral v druhé ruce své rozdrcené zápěstí.Z chodby vpravo se začal ozývat hluk a dupot nohou vojska.Mína se podívala na svého otce.Z očí mu sršela nenávist a opovrhování jí samé,že se rozhodla pro nepřítele.,,Rychle."popadla elfa za ruku a vyvláčela ho za sebou k východu z vězení.Vyběhli na ranní slunce a rovnou si to namířili z brány ven. Cestu jim zastoupila pětice jezdců.Než se stihla Mína vzpamatovat a vymyslet plán,držel Kevin v rukou tmavý ebenový luk.Jezdci se dali do pohybu,tasili meče a vydali se dvojici vstříc.Zadrnčela struna velkého luku a první dva lovci se skáceli se zachroptěním k zemi. Kevin postrčil Mínu za jeden sedlácký vůz se senem,hmátnul si na záda a zkušeným pohybem znovu zasadil černý šíp do luku a poslal k zemi dalšího jezdce.,,Uteč."křikl za sebe na Mínu a ohnal se po přijíždějících mužích ostrým hrotem šípu,který držel v ruce.Nechtěla ho tam jen tak nechat.Cesta byla volná a zbývali jen dva jezdci,kteří ohrožovali elfa,bijícího se jako lev za svou i Míninu svobodu.Nečekala a vyběhla k bráně co jí síly stačily.Most se začal pomalu zvedat.Přidala do běhu.Za sebou slyšela řinčení zbraní a bojové pokřiky přivolané posily vojáků.Přeběhla most a seskočila do trávy jen taktak, že nespadla do vodního příkopu pod ní.Otočila se za sebe.Most byl v polovině své cesty nahoru,když se po něm ozval dusot a přes okraj se ladně přehoupl elf.Dopadl na zem do kotoulu a ihned se vyhoupl na nohy.Za bránou se ozývaly rozčilené hlasy vojáků. Kevin popadl dívku za ruku a utekl s ní do hlubin lesa.
Utíkali pryč co jim nohy stačily dokud se nezešeřilo a už ani Kevin se svým elfím zrakem neviděl dál než na metr.,,Přenocujeme."pustil Mínu a otočil se k ní.Mohla být ráda,že je tma a on nevidí,jak její tváře pomalu získávají sytě červenou barvu.I v té tmě viděla obrys jeho těla a něco jí táhlo k němu a nutilo jí se ho aspoň dotknout.Ještě než udělala první krok, elf se přikrčil a jako kočka vyskočil na větev nad nimi,kde se usadil.Mína vzdychla a uložila se ke spánku u kořenů stromu.Věděla,že noc je pro tyto elfy rájem a nemohla dlouho usnout ve strachu,že Kevin poruší slib a ona se nedočká svítání.Nakonec únavou přece jen usnula......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama