Je to novinka zatím to četl jenom jeden človíček tak snad se to bude líbit;-)
,,Doveď mě k němu...ihned!" dupla si zlatovlasá dívka u strážného.Zarputilý voják vypjal hruď a razantně zakroutil hlavou.Dívka si povzdechla.Takhle se k němu nikdy nedostane a to to chtěla jen zkusit.,,No tak Time pusť mě dovnitř aspoň na chvilku.Slibuju,že budu opatrná věř mi."nasadila nevinný úsměv.Strážný zaváhal a obezřetně se rozhlédl po dlouhé chodbě.,,Ale rychle a nesmí tě nikdo vidět."vytáhl klíče a odemkl železnou branku,kterou hlídal.,,Díky,jsi ten nejlepší strážný."vlepila mu dívka pusu a hned si to cupitala po schodech do útrob hradního vězení.,,Dej na sebe pozor Mino."šeptal za ní voják a zamkl branku.Dívka seběhla do nejzaššího kouta věznice.K cele,jejíž majitel byl pro ní více než zajímavý.Když se přiblížila,tma ve vězení prořídla a odhalila mužskou postavu choulící se do klubíčka na studené kamenné podlaze.Nesvítilo sem žádné světlo a jediný zdroj byla malá louče, se kterou sem dívka přišla.Uvězněný muž vypadal mladě.Byl zde zavřený už přes týden,kdy ho sem uvrhl hradní hajný,když ho přistihl v lese při lovu jelena.Za lov v královských lesích se až tak moc netrestalo,ale tento muž byl výjimka z pravidla.Jen díky jeho zašpičatělým uším,které prozrazovaly jeho rod,byl odsouzen ke smrti hladem v nejhorší hladomorně kraje.
Posadila se na bednu ležící několik metrů od mříží tak,aby na ní vězeň nedosáhl.Odkašlala si.Dlouhovlasý muž se zachvěl a pozvedl mírně hlavu,aby se podíval na svou návštěvu.Jeho pronikavé zelené oči jí sjely pátravým pohledem.,,Jak se máš?"zeptala se dívka a sledovala s údivem,jak se muž rovná a s ladnou grácií vyvažuje na vratkých nohou.Znala elfí rod.Její rodina s nimi sváděla boje prakticky pořád,ale ještě nikdy neviděla elfa takhle zblízka a když, tak jedině bez známek života.Tenhle elf vypadal ale jinak než ty předchozí.Narozdíl od těch ostatních,byl tenhle jedinec zelenooký a tmavovlasý.Vůbec by neřekla,že jeho rodokmen je ten nejkrvavější ze všech na zemi.Krom uší,které mu mírně vykukovaly zpod dlouhých vlasů, vypadal jako člověk a ne jako chladnokrevný zabiják,který by dokázal zabít kohokoliv a kdykoliv.
Elf si uraženě odfrkl a otočil od ní hlavu na znamení, že s tak nízkou rasou,jakou je člověk nehodlá ztrácet svůj drahocenný čas,který mu rychle ubíhal. Jako jediná stvoření dokáží Elfové přežít i několik dnů bez jídla a pití. To se jim bohužel i mstilo jako v tomto případě velice pomalou smrtí hladem.,, Já jsem Mina."dívala se na něj ledově modrýma očima.,,Kdo jsi ty?" naklonila hlavu na stranu a vyčkávala jeho odpověď.Elf se ošil,jakoby ho přejel po zádech mráz.Sklonil hlavu a černé vlasy mu spadly přes obličej.,,Schatal me hert."zasyčel jako had a střetl se s jejím pohledem.Mina si poposedla a jakoby chvíli přemýšlela.Poté se, k elfovu údivu,kouzelně usmála a pohodila dlouhou blonďatou hřívou vlasů.,,Nezkoušej mě vyděsit.Dávno znám váš jazyk a vím,že takovéhle kletby ti pranic nepomůžou."znovu se zamyslela a když se na něj znovu podívala,elf mimoděk o kousek poodstoupil. ,,Kimitas alon teradon re leas."začala na něj mluvit jeho mateřštinou.,,Dost."schoval si elf uši pod dlaně a trochu se nahrbil,jakoby ho něco svíralo zevnitř.Když její hlas utichl ve zdech věznice,muž se znovu postavil do své plné výše a spaloval jí zlým pohledem.,,Tak už mi řekneš,kdo jsi?"znovu se na něj usmála.Elf zaváhal.Nehodlal znovu vystavovat své oslabené tělo takové zátěži,jako je kletba.,,Kevin."zašeptal poraženě a tiskl pěsti,jak moc by tu pošetilou dívku zabil holýma rukama.Mina se rozzářila a vstala.Zvedl k ní nenávistné oči a ona mu pohled opětovala.V jejích očích ale nezářil strach nebo panika,spíš jakoby o něj jevily zájem a rozhodně to nebyly oči kořisti,ale lovce.
,,V pořádku?"přiskočil k Míně voják,jakmile jí otevřel branku.Jen nad tím mávla rukou,,Je to zajímavý tvor.Zítra za ním znovu zajdu."poplácala vojáka po ruce a vykročila chodbou k sobě do komnat.
Elf ještě spal,když k němu Mína potichu přišla a sedla si opět na své místo na staré bedně. ,,Kevine."zavolala na něj a muž se ihned vyšvihl do sedu.Když viděl opět onu otravnou dívku,zaklel a postavil se na nohy k mříži.Mína si ho změřila kritickým pohledem.Na svou obdivuhodnou výšku byl až moc pohublý.Kazajka i kalhoty na něm skoro vlály,ale i přes to zůstával pevný a odhodlaný bít se s kýmkoliv.,,Něco jsem ti přinesla."vytáhla zpoza zad raneček a rozvázala ho.Kevina udeřila do nosu sladká vůně pečené zvěřiny až musel přivřít oči.Mina vstala.,,Ustup."přikázala mu a elf,i přes zjevnou nechuť, udělal pár krůčků k protější stěně.Položila raneček u mříže a k němu přidala ještě džbán s vodou.,,Posluž si,je to jenom tvoje." Ukázala na jídlo. Vyhladovělý,nenechal se dvakrát pobízet a vrhl se pro ten dar.Když si nesl k ústům sousto masa,zasekl se a podezíravě koukl po culící se dívce.Zavrčel,všechno odložil a zalezl si do kouta cely.Mína nechápala.,,Chceš mě otrávit."stáhl se do stínu,jakoby se toho jídla bál.Dívka se začala smát.,,Kdybych tě chtěla zabít,už bys byl dávno pod katovou sekerou."zmlkla a postavila se k mříži.Elf pomalu vstal a jakoby hypnotizovaný přešel až k ní.Od sebe je dělilo jen několik centimetrů mříží.Chvíli si upřeně dívali do očí.,,Slib,že neutečeš."ukázala mu klíč od jeho cely.Elf se po něm ihned ohnal.,,Slib ve svém jazyce,že neutečeš a ani se mi nepokusíš ublížit."ustoupila od něj.Kevin se zamračil,ale přece jen potupně slíbil.Jeho touha po svobodě byla silná,elfí závazek v rodném jazyce však byl silnější a tak mu nezbývalo nic jiného,než trpět ta trýznivá muka neutéct,když odemykala vězení. Mína přešla až k němu.Nemohl se jí ani dotknout,aby zardousil její hlas,který mu trpěl tolik bolesti.Sehnula se a vzala z ranečku kousek masa a sama ho snědla.Elf jí pozorně sledoval. Když viděl,že jí to neublížilo,vrhl se na jídlo sám.Mína ho jen sledovala,jak se cpe a zapíjí to vodou.Když se po ní podíval,nějak se mu zamotal svět a padl omámeně na bok.,,Mrcho.."stihl ještě zašeptat,než upadl do spánku úplně.
,,Euch."zamručel Kevin,když se posadil a zabolela ho hlava.Opatrně se rozhlédl a vytřeštil oči.Ležel sice ve svém starém vězení,ale zmizelo mu jeho staré oblečení. Místo něj měl na sobě zlatě vyšívanou hnědou vestu a tmavé lněné kalhoty.Namísto svých elfích bot měl vysoké lidské.Když se ohromeně prohlížel,ani si nevšiml Míny,která ho pozorovala na své bedně u stěny.,,Jak se ti líbí nové oblečení?"Kevin sebou cukl.Dívka vstala a ukázala,aby šel k mříži. Raději uposlechl.I když už se cítil mnohem silnější a odpočinutější,nehodlal riskovat porušení slibu,který té lidské dívce dal.Jakmile se dostal k dosahu světla z pochodně,znovu si ho prohlédla.Musela uznat,že na elfa byl vcelku hezký a i když slyšela o jejich kráse,tenhle típek jí připadal něčím odlišný.Kevin nechápavě pozvedl obočí.Mína se začervenala.,,Pamatuj na svůj slib."pohrozila mu a odemkla vězení.Elf ustoupil a nechal jí v klidu vejít.,,Proč to děláš?" podíval se na ní,když si převzal další balíček s jídlem.,,Nechci už válku."rysy obličeje jí ztvrdly.,, Můj otec vyjede brzy do boje s vaší rasou a já to chci skončit." Elf se pohrdavě zasmál.,,Tím chceš říct,že si myslíš,že když mě vrátíš mému rodu,přestaneme válčit?! Holčičko tohle je stoletý spor a ten nikdo nedokáže tak jednoduše zast...."ani nestihl dopovědět,když ho Mína rázně umlčela polibkem. Vytřeštil oči a ochromením upustil jídlo na zem a vyděšeně stál.Když se od něj s ruměncem ve tváři odtáhla, zatvářil se mírně překvapeně,ale ihned byl zase ledový a nedobytný jako pevnost.,,Co to mělo znamenat?!" vrčel jak vzteklý pes.Mína se narovnala a podívala se mu do očí.,,Láska."řekla odhodlaně a elf se zhnuseně oklepal.,,Nic takového necítím."hrdě vypjal hruď.Dívka si povzdechla a otočila se k odchodu.Zastavila se v kroku,když před sebou viděla svého královského otce.,,Míno co tu u všechvšudy děláš?!" zahřímal a dívka se před ním přikrčila.,,Já jen.." Kradmo mrkla po elfovi,kterého pranic nestrašily ty lidské emoce a tak jen klidně stál s rukama založenýma.Král si ho prohlédl a pak koukl na svou dceru a napřáhl se k ráně za to, že porušila zákaz nevcházet do věznice a,co bylo horší,líbala se s nepřítelem.Mína se přikrčila a čekala ránu.Ta ale nikdy nedopadla.Když se odhodlala otevřít oči viděla,že Elf stojí přímo mezi nimi a drží jejího otce za zápěstí.Král si ohromeně prohlížel toho muže,kterého považoval za krvežíznivého vraha a pokoušel se mu vysmeknout.Kevin zesílil stisk ruky,až se jeho protivník prohnul bolestí.,,Kevine to stačí." chytila ho Mína za paži a on jí svěsil podél těla.Král klesl na kolena a svíral v druhé ruce své rozdrcené zápěstí.Z chodby vpravo se začal ozývat hluk a dupot nohou vojska.Mína se podívala na svého otce.Z očí mu sršela nenávist a opovrhování jí samé,že se rozhodla pro nepřítele.,,Rychle."popadla elfa za ruku a vyvláčela ho za sebou k východu z vězení.Vyběhli na ranní slunce a rovnou si to namířili z brány ven. Cestu jim zastoupila pětice jezdců.Než se stihla Mína vzpamatovat a vymyslet plán,držel Kevin v rukou tmavý ebenový luk.Jezdci se dali do pohybu,tasili meče a vydali se dvojici vstříc.Zadrnčela struna velkého luku a první dva lovci se skáceli se zachroptěním k zemi. Kevin postrčil Mínu za jeden sedlácký vůz se senem,hmátnul si na záda a zkušeným pohybem znovu zasadil černý šíp do luku a poslal k zemi dalšího jezdce.,,Uteč."křikl za sebe na Mínu a ohnal se po přijíždějících mužích ostrým hrotem šípu,který držel v ruce.Nechtěla ho tam jen tak nechat.Cesta byla volná a zbývali jen dva jezdci,kteří ohrožovali elfa,bijícího se jako lev za svou i Míninu svobodu.Nečekala a vyběhla k bráně co jí síly stačily.Most se začal pomalu zvedat.Přidala do běhu.Za sebou slyšela řinčení zbraní a bojové pokřiky přivolané posily vojáků.Přeběhla most a seskočila do trávy jen taktak, že nespadla do vodního příkopu pod ní.Otočila se za sebe.Most byl v polovině své cesty nahoru,když se po něm ozval dusot a přes okraj se ladně přehoupl elf.Dopadl na zem do kotoulu a ihned se vyhoupl na nohy.Za bránou se ozývaly rozčilené hlasy vojáků. Kevin popadl dívku za ruku a utekl s ní do hlubin lesa.
Utíkali pryč co jim nohy stačily dokud se nezešeřilo a už ani Kevin se svým elfím zrakem neviděl dál než na metr.,,Přenocujeme."pustil Mínu a otočil se k ní.Mohla být ráda,že je tma a on nevidí,jak její tváře pomalu získávají sytě červenou barvu.I v té tmě viděla obrys jeho těla a něco jí táhlo k němu a nutilo jí se ho aspoň dotknout.Ještě než udělala první krok, elf se přikrčil a jako kočka vyskočil na větev nad nimi,kde se usadil.Mína vzdychla a uložila se ke spánku u kořenů stromu.Věděla,že noc je pro tyto elfy rájem a nemohla dlouho usnout ve strachu,že Kevin poruší slib a ona se nedočká svítání.Nakonec únavou přece jen usnula......