Takový ulítlosti:)na co lidé přišli
Skleróza je skvělá nemoc.
Nic vás nebolí a každý den něco nového!
☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺
Baví se dva studenti: "Jestli je pravda, to co říkal děkan, tak mě vyhodí z univerzity." - "A co říkal děkan?" - "Že mě vyhodí z univerzity.!"
☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺
Děda se dívá z balkóna a kroutí hlavou:
Ti študenti jsou dnes tak chudí, že pět jich kouří jednu fajfku a ješte se tomu smějou.
☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺
Nasedají dvě kamarádky do autobusu z Bílovic do hradiště a jedné z nich spadne padesátihaléř a tak zařve: "doprdele" řidič se jen podívá a řekne: "kam?"
☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺
Spí na táboře dva kluci společně ve stanu a jeden druhému říká:
"Ty si ho honíš že?"
"No, honim."
"A udělal ses?" ptá se znovu...
"Ne." odpoví smutně chlapec...
Na to mu druhý odpoví:
"Hmmm. Tak si začni laskavě honit toho svýho."
☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺
"Děti, dneska jdeme do lesa krmit medvědy!" - "Hurááá!" - "Každý druhý si teď vystoupí z řady."
☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺
"Smím? zve mladík slečnu do tance.
"Smíte, ale nejprve si zatancujeme!"
☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺
Říká Kalianko v hospodě: "Tak už jsem dosáhl stadia, kdy mi zůstává stát jen rozum!"
☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺
"Když jsem ti řekla, že tě už nechci vidět, neznamenalo to, že mi máš vypíchnout obě oči!"
☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺
☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺☻☺
John pozval svoji matku na večeři. Během večeře si matka nemohla nevšimnout,že jeho spolubydlící Julie je velmi pěkná. Už dlouho měla podezření, že John má se svojí spolubydlící vztah, a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, snažila se zjistit, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy.
Jako by četl její myšlenky, John povídá: "Já vím, co si musíš myslet, ale mohu tě ujistit, že Julie a já jsme skutečně jen spolubydlící!" Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá:
"Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Myslíš, že ji mohla sebrat??"
John povídá: "Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu ji napíšu. Sedl si a napsal:
"Milá mami, já netvrdím, že jsi z mého bytu sebrala naběračku na omáčku, ani netvrdím, že jsi ji nesebrala. Faktem však zůstává, že ode dne, kdy jsi tu byla na večeři, naběračka chybí. S láskou John."
O pár dní později dostal John od své matky dopis a v něm stálo:
"Drahý synu, já netvrdím, že s Julií spíš, ani netvrdím, že s Julií nespíš. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve své vlastní posteli, tak by v ní už dávno tu naběračku na omáčku našla. S láskou máma"
Jako by četl její myšlenky, John povídá: "Já vím, co si musíš myslet, ale mohu tě ujistit, že Julie a já jsme skutečně jen spolubydlící!" Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá:
"Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Myslíš, že ji mohla sebrat??"
John povídá: "Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu ji napíšu. Sedl si a napsal:
"Milá mami, já netvrdím, že jsi z mého bytu sebrala naběračku na omáčku, ani netvrdím, že jsi ji nesebrala. Faktem však zůstává, že ode dne, kdy jsi tu byla na večeři, naběračka chybí. S láskou John."
O pár dní později dostal John od své matky dopis a v něm stálo:
"Drahý synu, já netvrdím, že s Julií spíš, ani netvrdím, že s Julií nespíš. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve své vlastní posteli, tak by v ní už dávno tu naběračku na omáčku našla. S láskou máma"