Dnes se podíváme do hlubin paměti zpěváká Nicka Cartera
Dnes jsme(konečně)našli posledního člena skupiny-nejmladšího Nicka Cartera.Bylo to nesnadné,protože Nick se nám schovával v hotelovém pokoji číslo 25,kde měl i mladou přítelkyni.(Bohudík odešla dřív,než jsme začali rozhovor se zpěvákem)Nick byl velice vyvedený z míry a tak se ani nedivte,že i jeho vyprávění je zmatené.Bohudík jsme již měli nahrané i minulé kluky a proto jsme mohli Nickovy mezery v paměti doplnit.
No,tak jak to bylo:Už od mala jsem miloval zpívání,ale ještě víc jsem miloval dívky.Jedna,myslím,že se jmenovala Eli,mě donutila,abych s ní šel na konkurz na zpěváky.Já,zpitomělý láskou,ochotně souhlasil.To jsem ale nečekal,jakou na mě ta dívka ušila boudu.Jakmile jsem vkročil do předsálí,Eli se vypařila a už jsem jí nikdy neviděl.Jelikož jsem byl přihlášený,musel jsem tam zůstat a tak jsem se rozhlížel,kde bych si mohl najít novou holku.Bohužel víceméně tady byli samí kluci a to mě docela deptalo.Tak jsem si šel aspoň najít nějakýho kamarád,se kterým bych tu potupu trpěl.Naskytovalo se mi několik možností.Buď to se přidám k té skupince brebentících dětí,nebo přejdu na stranu věčně otrávených puberťáků,postávajících u stěn.Šel jsem k těm druhým.
Potloukal jsem se mezi těmy vysokými postavami,až jsem si všiml jednoho výjímečně vysokého a tichého kluka,kterého právě na minutku opustil jeho světlovlasý stín,který si šel asi odskočit.Ihned jsem se k němu prodral a představilse mu.Nekoukal moc přítomně a tak jsem k němu natáhl ruku.Stiskl jí,ale já už do ní nikdy nedostanu pořádný cit.Měl tak ohromnou sílu,že můžu být rád,že mi jí neúmyslně neurval.Usmál jsem se na něj a raději si to od něj šupajdil pryč.Všiml jsem si odlesku něčeho zářivého ve stínu,přišel jsem k tomu a zjistil,že je to kluk se slunečními brýlemi.Nezdál se moc přátelský,na můj pozdrav neodpověděl a jen se zavrtal hlouběji do mikiny.Spustil jsem smutně ruku podél těla a šel hledat dalšího potencionálního kamaráda.U jedné zvláště,jak objemem tak vzhledem,výrazné maminky postával docela simpatický kluk a nechával se od ní upravovat.Zatímco mu jeho maminka stahovala dlouhé vlasy dozadu do culíku,přišel jsem k němu a koukal se na něj.Vypadal jako holka,hodně,hodně zvláštní holka.Připomínal mi Lv Taylorovou po megaplastice.Začal jsem se šílené smát a ten kluk si toho bohužel všiml.Přešel ke mě,prohlídl si mě od hlavy k patě a zpražil mě tím nej obličejem,jaký uměl.Bohužel to u mě vyvolalo další přívaly smíchu a tak jsem se raději odplížil do kouta,kde jsem potichu umíral smíchy.Zavolali nás na zpívání.Nevím jak(byl jsem na to ještě moc malej),ale dostal jsem se mezi partu sedmi kluků.Co jsem si tak všiml,byli tam ten kolos,co mi navždy zamezil přístup krve do pravé ruky a jeho věrný stín,týpek s brýlemi a potom ta Liv po plastice(nebo po bouračce?)
Bylo to zajímavý,páč nikdo z kluků,které jsem poznal,porota nevyhodila a místo toho museli odejít dva přebývající kluci.Měli jsme zpívat a čirou náhodou vybrali toho kolosa prvního.Čekal jsem,s čím se vytasí,ale on se zasekl,škitnul a to byl definitivní konec.Ten světlovlasý stín ho posadil a opečovával ho.Kdybvych nebyl takový zbabělec,jako že jsem byl,skočil bych tomu černovlasýmu frajírkovi za krk a zaškrtil ho,protože se nehorázně smál,když viděl,jak ten vysoký chudák trpí.Bohužel jsem to neudělal a tak se ten blb nasmál,až ho břicho bolelo.Dokonce jsem si všiml,že i ten kluk v brýlích se po něm rozčileně podíval.
Porota nás vyvedla ven,že si ještě rozmyslí,kdo z nás postoupí.Stresem jsem se rozbrečel a kupodivu se mě ten černovlasý posměváček ujal a celou dobu,co jsme čekali na verdikt,mě utěšoval.Dokonce jsem mu usmul vyčerpáním na rameni.Voněl po jahodách a já si připadal,jako v lese.Konečně přišla porotkyně a řekla,,že budem všichni jakože spolu no..a že budem jakože parta a tak dál no.."Hrklo ve mě a rozhlédl jsem se po té čtveřici kluků,kteří nebyli o nic vyjevenější než já...Skámošil jsem se s tím černovlasým modelem jménem Howie,kolosem Kevinem,jeho věrným bratránkem Brianem a dost hustým drsňákem Alexem alias A.J.ejem.
No nakonec to skončilo tak,že jsme si vymysleli jméno a doteď jsme super kámoši a doufám,že to tak vydrží i nadále.
Po několika úmorných hodinách jsme s klidem v duši opouštěli romantické příšeří v Nickově pokoji.Niní je skupina kompletní a my konečně dostaneme slíbený honorář,který nám studio BNP(Blbci Na Pochodu jak tomu přezdívají naši osvětlovači)dlouhé měsíce dlužilo.Niní již doufáme,že si náš štáb na pár měsíců odpočine a doufám,že se zase brzy pustíme do další skupiny a kdož ví,třeba příště přepadneme třeba skupinu Boyzone nebo US5...)
Z Baham-Váš Hurikán49
Máš pěknej blog