Ztráta
Christin utíkala co jí nohy stačily.Soupeřila s únavou,soustředila se jen na to,aby včas donesla Shanzyho bezbranné tělíčko do pomocné náruče.Zbývalo jí pár metrů k dosažení jezera.Nakonec se jí pod nohy jako na potvoru připletl kořen stromu.Stočila se do klubíčka,aby ochránila přítele.Její tělo se už nedokázalo vzchopit.Jemně posadila Shanzyho pod strom a zkontrolovala mu tep.Byl skoro neslyšný.Podívala se na nebohého tvorečka,zvedla se a s vypětím všech sil utíkala pro pomoc.Bez zátěže se jí běželo lépe,ale stejně než dorazila k Průzračnému jezeru,vyprchaly z ní poslední kapičky sil.Svalila se do trávy a hluboce oddechovala.Úplně zapomněla na Shanzyho.Lebedila si v trávě a představovala si,že je zpět v Rondonu.Hraje si s Adamem.Učí se s Karlem kouzla…Bylo jí zase osm.V té chvíli radostné minulosti se jí do mysli dostal stín.Pomalu se rozlézal po celém jejím světě a,nikým neviděn,ničil vše,co bylo Christin drahé.Nakonec se dostal až k ní.Neviděla tomu podivnému tvoru do tváře.Opět nastala chvíle,kdy si přízrak sundával kápi.Než stihla cokoliv zahlédnout,opět se rozzářilo jasné světlo.Vykřikla a posadila se.Byla vzhůru a s očima navrch hlavy hleděla na statného hnědáka s dvěma páry stejně hnědými křídly na zádech.Jeho mohutné tělo se nad Christin tyčilo a zakrývalo polední slunce.,,Ehe?"hekla polekaná Christin.,,Když dovolíte,nejsem Ehe.Jmenuji se Bruma."Řekl kupodivu kůň a poklekl.,,Jsem králův generál.Rád vás zavezu přímo k němu."Christin byla ohromena koňovou galancí a vybraným chováním,o tom,že mluví neméně.Už už chtěla nasednout a vychutnat si let,když tu si vzpomněla na nebohého Shanzyho,stále ještě ležícího pod stromem,kam ho naposledy položila.Zběžně vysvětlila generálovi svůj problém,vyskočila mu na záda a ten se s odpichem vznesl nad koruny stromů.Christin mu ukázala,kde mělo být Shanzy.Našli strom.Po tělíčku ani stopy.Čarodějka prohledala celé blízké okolí ze země a Bruma kontroloval les z výšky.Nic nenašli.Ani stopa po chlapci nezbyla.,,Jako by se ten váš přítelíček propadl do země."Konstatoval hnědák,když se mu zkroušená Christin usazovala mezi křídla.Bruma jí nesl vzduchem,občas prolétl malý mráček a Christin se trochu zlepšila nálada.Stále ale nezapomínala na malého lesního mužíčka od víl.Generál přerušil její myšlenky a upozornil jí na krásné město vystavěné u jezera.Jeho bílé domy se třpytily jako sama jezerní hladina a byly tak veliké a prostorné,aby se tam koně cítili jako doma.Christin ohromeně otevřela pusu.Ve chvilce jí došlo,že o tomto městě četla.Ano,ano byly to bájné stáje Stříbrného jezera,které obývali čtyřkřídlí koně-Ditterové.Bruma pyšně otočil hlavu.,,Vítejte v Argent-feru,čarodějko Christin."…
dobrýý