Christin seděla u postele malého posla a starala se o něj. Karel zatím pracoval na zahradě, okopával tam své milované výhonky rajčat a papriky.
Když dívku opečovávání omrzelo, šla pro změnu vyhlížet Adama a vojáky. Jak tak stála v bráně statku delší dobu, přidal se k ní Karel a dělal jí společnost.
"Ještě jsi mi neodpověděl."otočila se Christin na mistra. Dobře věděla,že on ví, na co se ptá.
Karel sklonil hlavu a slamák mu sklouzl do čela.V záblesku posledního paprsku slunce začal vysvětlovat:,,Dříve bývala pole,která jsou nedaleko nás,úrodným a vzkvétajícím místem.Tam,hluboko v nitru lesa,žili Eandrové-přírodní elfové.Žili v puklinách starých stromů,kde si budovali prostorná magická obydlí a jejich palouky kypěly neznámými květinami a stromy.Elfové jako jediní uměli nejlépe s přírodní zelenou magií a také ovládali bílou živelnou magii,darovanou anděly.Jednou k nim přišel neznámý muž a vydával se za nemanželského syna Eandrovského krále.Jelikož byl král starý,nepamatoval si nic o svém takzvaném synovi a jelikož ženu ani děti neměl, království mu při odchodu předal.To se nikdy nemělo stát.Zatímco bývalý panovník odcházel nejtemnějšími stezkami lesa,nástupce již plánoval ovládnutí celého Světosvěta.Pomalýmy kroky ničil přírodu a zaháněl elfy do podzemních děr,vykopaných trpaslíky.Elfové se nechali obalamutit povídačkou,že jejich domovy zničili lidé a slibovali pomstu za svůj les.Po letech strávených ve tmách a spřádáním nekalých plánů změnili se přenádherní Eandrové změnili v temné elfy.Ovládli černou pekelnou magii a spojením svých starých bílých kouzel oživili lávu.Vznikly lávové dcery-královy věrné poddané.Místo,kde se převaluje prach a popel a kde je slunce po celý den zakryté,známe dnes jako Šedá blata a tam,kde mají doupě ti zvrhlí tvorové jsou Černé doly Erbenet.Po staletí s Temnými náš svět válčí a dnes se rozhodli napadnout nás.Jedinou naší nadějí je Ilen a jeho vojsko."Dokončil Karel svůj výklad a bez jediného slova odešel do stavení.Christin nemyslela na Ilena a vojsko,nemyslela na armády lávových dcer,obdařené zmutovanou magickou silou a poháněné zlobou a chtíčem po pomstě,její mysl se vracela k Adamovi a jejich radostnými chvílemi a přemýšlela o jeho smutném pohledu,když odjížděl s vojáky do boje na blata.Rozesmutněla se a odešla s pláčem do pokoje.
Po osmi dnech se přihnal další posel.Jeho oblečení na něm vlálo a kůže mu popraskala od popílku z Šedých blat.Christin a Karel ho uložili místo již zdravého hocha a chtěli se od něj dozvědět co nejvíce.,,Co se stalo?Kde jsou ostatní?"Vyptával se Karel posla.,,Přežil někdo?"doplnila ho Christin chvatně.Muž se otočil na posteli,zaskučel bolestí,když mu hojící se strupy popraskaly a sípavým hlasem zašeptal:,,Vojáci...Andrew..Andrew kde jsi?!!Kde všichni jste?,,Posadil se muž na posteli a zíral do stěny.,,Proboha!Lávové dcery!Pozor!.Ne.Andrew nééé!!!"zaječel muž poslední slova,sesul se na postel a vydechl naposledy.Karel rychle vystrčil Christin ze dveří.Stála u schodů a brečela.Věděla,že Adam neměl šanci.Ten muž byl jediný,který přežil a to jen díky tomu,že se ztratil.Nikdo z nich nepřežil.Plakala za svého přítele,za zmařené životy a ty zatracené duše,které padly do spárů krále Temných.-Pomsta-Mihlo seChristin hlavou.Ano pomstí Adamovu smrt!Sešla ze schodů a zamířila do svého pokoje.......
týjo...to je hustý:D