Začátek devadesátých let byl pro punkové hnutí další injekcí. Částečně z punku vytvořený grunge z amerického Seattlu (NIRVANA, PEARL JAM atd.) dal šanci mnoha dalším stylům, které byly do té doby pro punkovou hudbu velkou neznámou. Mnoho punkových kapel začalo následovat melodický a úspěšný styl BAD RELIGION a NOFX, což byla cesta pro dnešní komerčně úspěšné soubory typu GREEN DAY, OFFSPRING nebo BLINK 182. Z velké části punkové hudby se stal snesitelný teátr, který je prezentovaný nepříliš oduševnělými videoklipy a velkolepými koncerty. Vlastně je to přesně to, proti čemu punk vždy byl. Megalomanský a hudbu pohlcující mainstream. Na punkové scéně je však stále živo. Jedni tvrdí, že punk je v pořádku pouze dokud je pouhým prostředkem k zábavě a provokaci. Kde je pravda, nechť posoudí každý sám. Jen naivní skeptik by se mohl domnívat, že žvýkačkové a umělé "neopunkové" kapely v MTV jsou koncem punkového hnutí. Ten doopravdový punk je tady stále. Vždycky se bude hrát v garážích a ve sklepích. A říkejme tomu jak chceme: "Punk rock", "Hardcore", "Oi!" nebo "Ska". Punk rock není pouze o hudbě, je to o postoji generace, která má co říci - vždycky se vrátí a jestli se změníme, dá nám zase stejnou facku jako všem v roce 1976...Je dobré, že punk není uzavřenou kapitolou s jasným koncem. Vždy se objeví obavy a otázky, a tak si položme i my jednu na závěr. Platí stále ono protřelé "Punk's not dead?"...
mas good blog .... vazne rybnicek pro zelene zabky:)